Voděodolný, voděvzdorný nebo nepromokavý

Každý z nás nemá rád, když mu bágl na cestách promokne. Proto je výběr správného batohu nebo tašky úplný základ. Úplně jednoduché to ale není. Jaký je rozdíl mezi voděodolným (water resistant) a nepromokavým (waterproof) materiálem? Jak správně vybírat a podle čeho se rozhodnout? Jak vyplývá z názvů samotných, hlavní rozdíl spočívá v tom, že nepromokavé zavazadlo udrží vodu vně a voděodolné po nějaké době vlhkost propustí.

NEPROMOKAVÝ znamená, že zavazadlo lze ponořit pod vodu na delší dobu s tím, že se v něm neobjeví žádná vlhkost. Rybaření, potápění, divoká voda, kanyoning a další sporty a aktivity, které lze nazvat extrémní, byste měli s těmito zavazadly zvládnout 'suchou nohou'.

Co dělá nepromokavé nepromokavým je materiál, jehož mikroskopické póry jsou pro molekuly vody tak malé, že voda se přes ně nedostane. Velmi citlivým místem pak jsou švy a zipy. Pokud je šev nedokonalý, pak není batoh nebo taška nepromokavá. Technicky je to drahý a náročný proces, což se odráží na ceně těchto zavazadel. Se zipy je to velmi podobné. Pokud máte zip, který vodu propustí na nepromokavém báglu, stává se z něj bágl voděodolný.

Vedle toho se připravte na to, že na pracovní schůzku se nepromokavý mateiál příliš hodit nebude. Působí maličko z jiné planety a není úplně pohodlný. Další daň za účel, ke kterému byly tyto věci stvořeny.

Poslední omezení nepromokavých tašek a batohů je přístup dovnitř. S ohledem na jejich vodotěsnost platí čím méně zipů, tím lépe. To jsou nejcitlivější místa, kudy by se mohla voda do tašky dostat.

VODĚODOLNÝ je to, co potřebuje většina z nás 'normálních' cestovatelů. Materiál, který vydrží každý běžný déšť nebo nečekaný zásah vodou. Obecně platí, že pokud se v dešti ocitneme, většina z nás se snaží dostat někam pod střechu. Pokud se stane, že se ocitnete na lodi, v deštném pralese, nebo se jen potřebujete přebrodit přes řeku, jedete na lyže nebo na tůru, pak potřebujete voděodolné zavazadlo.

Tyto tašky a batohy jsou cenově dostupnější a mají více otvorů a zipů. Pokud ale chcete mít stoprocentní jistotu, pořiďte si k němu pláštěnku.

Voděodolnost totiž neznamená 100% nepromokavost. Nejčastěji používaný nylon a polyester vodu propustí. Tato propustnost se měří v jednotkách zvaných Denier. Ten je postaven na standardu: jedno vlákno je přibližně jeden denier. 400D pak znamená, že jedno vlákno voděodolného materiálu obsahuje přibližně 400 jednotek vláken základních. Tato vlákna jsou pak utkána do látky.

Na počtu denierů, tedy na velikosti vláken záleží, kolik vody materiál propustí. Lehký déšť může vydržet, vydatnou bouřku nikoli. Nepromokavé a voděodolné materiály jsou obvykle potaženy vrstvou PU (polyuretan), PVC (polyvinyl chlorid) nebo TPE (termoplastické elastomery), které utěsňují vlákna až k totální nepromokavosti.